Říjen 2013

Op art (60. léta 20. století)

17. října 2013 v 21:51 Umělecké směry
Název Op art byl poprvé použit v roce 1964 při přípravách na výstavu "Reagující oko" v Muzeu národního umění v New Yorku.

Op art je geometrická či vjemová abstrakce. Je založen na optickém klamu - počítá s nedokonalostí lidského oka. Pomocí geometrických tvarů, linek a světla dosahuje malíř dojmu pohybu, hloubky a vibrace. Představitelé toho stylu využívají techniku sítotisku. Ve svých obrazech užívají perspektivu, například lomení geometrických tvarů, linií, světla a vzájemné vztahy mezi barvami.

Victor Vasarely byl maďarský malíř. Poté se živil jako reklamní grafik . Opakováním pararelních barevných pásů dosáhl dynamicky rytmizovaných forem, jež se staly obsahem jeho kineticko-abstraktního stylu. Roku 1938 namaloval první abstraktní obraz Zebry. Jeho díla jsou: Vega, Arah a Kasiopea.




Z českých představitelů je tu zdeněk Sýkora (1920). Postupně došel během šedesátých let k abstrakci, struktury z kruhových nebo polokruhových elementů. Jsou vybudovány na principu přísně racionální kompozice.




Frank Lloyd Wright (1869-1959)

17. října 2013 v 17:33 Umělci
Je to nejvýznamnější americký moderní architekt, jehož rané stavby působily na vznik mezinárodního slohu. V roce 1915 odjel do Tokia, kde stavěl hotel Imperial. Millard House v Pasadeně (1923) byl první z řady domů v Los Angeles. Použil na ně betonové bloky, spojené kovovými vlákny technikou "textilní konstrukce". Projektoval unikátní domy podle konkrétního umístění.

Roku 1932 vydal Wright první knihu o urbanismu Mizející město, v níž se pokoušel zmírnit rozdíly mezi městem a venkovem, usiloval o harmoničtější vztah člověka s přírodou a počítal s rozšířením automobilové dopravy.

Ve 30. letech založil tábor, farmu a architektonickou školu Taliesin West v Arizoně. Navrhl tam dvě mistrovská díla: Kaufmanův dům (1936) na řece Bear Run v Pensylvánii a budovu Johnson Wax Company.

Johnson Wax Company je správní budova, která vytváří hustý les betonových hřibových sloupců, zužujících se do patek bronzových "botek"; projekt je založen na kruhu, promítajících se i do nábytku, který Wright sám navrhoval.

Ve vlastním domě v Taliesin West v Arizoně kombinoval v půdorysu úhly 45 a 90. Asymetrická kompozice domu je v souladu s pouštní krajinou.

Pop art (50. léta 20. století)

16. října 2013 v 0:45 Umělecké směry
Pop art bylo umělecké hnutí, které se v opozici k abstrakci v 50. letech vrátilo k figuraci a zobrazování předmětů a projevů moderní velkoměstské civilizace. S pop artem došlo k rozmachu pop music. Vlna tohoto hnutí vyvrcholila v roce 1964, kdy jeho americký představitel R. Rauschenberg byl na benátském bienále poctěn Velkou cenou za malířství.
Do umění se dostává reklama a komiks. Umění se promítá do celého života lidí (hudba, oblékání). Objevují se neobvyklé souvislosti. Malíři využívají techniku koláže, sítotisku a fotek.

Na výstavě "Toto je zítřek" v Londýně se roku 1956 objevila koláž Richarda Hamiltona Co vlastně dělá naše dnešní příbytky tak odlišnými a tak sympatickými? Obsahovala všechny prvky pop artové ikonografie: svalovce, pin-up girl, elektrické přístroje, konzervu a odkaz na masmédia. Roku 1963 se ve své tvorbě inspiroval moderní reklamou a kombinoval koláž s malbou. Poté rošířil svoji techniku o sítotisk a fotografie.

Nejproslulejším z americkým popartistů se stal Andy Warhol. Dělal celé série či obrazy, s tématy každodenního života, srážky automobilů nebo slavné tváře. Roku 1962 namaloval svůj nejslavnější obraz Campbellova polévka a o dva roky poději vytvořil sérii Marylin.



Roy Lichtenstein se inspiroval grafickými ilustracemi z komiksů, zvětšoval jednotlivé obrázky do obrazů velkých formátů včetně rastru. Dává komiksové obrázky do jiných souvislostí.
Tady máme pár ukázek z jeho tvorby:



Antonio Gaudí (1852-1926)

15. října 2013 v 0:17 Umělci
Vytvořil v Barceloně dvě nejvýznamnější díla. V mládí se učil kovářem a kované mříže pak později hrály význačnou úlohu v jeho architektonických dílech. Dokázal vytvořit osobité dílo, které je odlišné od všech slohových architektur minulých dob, a vtisknout mu secesní charakter. Objevil nevídané tvary a jejich uspořádání, nové materiály a jejich užití, dosud neužívané konstruktivní principy. Jeho zákazníky byli boháči, pro něž stavěl přepychové paláce a domy.

První větší zakázkou byl vilový dům Casa Vicens (1878-1880):


Mistrovské dílo umělcova ranného období představuje palác Güell (1885-1889):


V interiérech se uplatňuje nádhera mramorových sloupů, vzácných dřev a kovaných mříží.

Dalším dílem v jeho vrcholném období je park Güell (1900-1914):


Vrcholnými světskými stavbami jsou dva městské domy-paláce: Casa Batlló a Casa Milá:


Po roce 1900 se Gaudí věnoval svému celoživotnímu dílu, barcelonskému chrámu Svaté rodiny (Sagrada Familia):


Antonio Gaudí tragicky zemřel při dopravní nehodě 7. června 1926 při své každodenní procházce ze Sagrada Familia do kostela S. Felipe Neri. Na jeho pohřbu se zůčastnila celá Barcelona, která v něm ctila svého největšího génia.

Salvador Dalí (1904-1989)

14. října 2013 v 22:27 Umělci
Studoval na madridské Akademii, z níž byl vyloučen v roce v 1924. Zkoušel nejrůznější malířské styly, postupně byl ovlivněn holandským malířstvím 17. století, španělským malířstvím 17. a 18. století, impresionismem, futurismem, metafyzickou malbou a kubismem.

První jeho surrealistický obraz Krev je sladší než med (1927) byl inspirován trýznivým snem. V roce 1929 se usadil v Paříži, kde uspořádal výstavu a byl přijat do surrealistické skupiny. Jeho všestranná aktivita, např. objekty, ilustrace a film poskytla surrealismu nové impulsy.

Dalí přejal techniku popisné naturalistické malby Meissonierovy, protože byl přesvědčen, že "nejopovrhovanější, vtíravý, napodobující iluzionismus, obratné triky klamající oko, diskreditovaný nejpopisnější akademismus mohou sloužit vznešené hierarchii myšlenky, přiblíží-li se nové přesnosti konkrétní iracionality."

Roku 1929 obohatil surrealistické metody o tzv. paranoicko-kritickou aktivitu. Dalí hlásal právo člověka na psychickou abnormalitu. Provokoval sexuální a protináboženskou tématikou (Fantom sex-appealu, Svatý grál), v polovině třicátých let přejal Arcimboldovu metodu podvojných obrazů: v obraze Španělsko vytváří leonardovský jezdec ženskou postavu, v obraze Dojmy z Afriky představuje krajinu-obličej.

Kromě obrazů vytvořil řadu ilustrací (k Lautréamontovým Zpěvům Maldororovým). S Bunuelem natočil filmy Andaluský pes (1929) a Zlatý věk (1930), navrhl výpravu pro balet (Bacchanale, 1939). V roce 1937 ho A. Breton pro akademický styl vyloučil ze surrealistické skupiny.

Gustav Klimt (1862-1918)

14. října 2013 v 21:35 Umělci
Tento významný malíř spadá do výtvarného směru Secese. Studoval na vídeňské Uměleckoprůmyslové škole u profesora F. Laufbergera, na jehož doporučení dostal první zakázku, nástropní malby pro vídeňský palác stavitele Sturanyho. Pomáhali mu při tom jeho mladší bratr Ernst a spolužák F. Matsch. Tito tři malíři si roku 1883 pronajali společný ateliér a prováděli dekorační malby ve stylu Laufbergerově pro architekty F. Fellnera a H. Helmera. Za výzdobu schodiště v Burgtheatru byli vyznamenáni císařem Františkem Josefem I. zlatým křížem za zásluhy; po smrti Ernsta se malířská skupina rozpadla.

Měl zálibu v neobvyklých formátech (úzký a dlouhý obdélník, čtverec). Lidská postava se v jeho obrazech proměňuje v ornament, vyrostlý z množství drobných ornamentů. Jeho ornamentika je založena na geometrických tvarech.
V roce 1900 dokončil obraz Filozofie, první díl třídílného cyklu nástropních maleb pro univerzitu. Byl odmítnutý objednavatelem i veřejností. Druhý obraz Lékařství byl označen jako "namalovaná pornografie". Setkával se často s nepochopením.

V letech 1905-1908 si vytvořil svůj "zlatý styl". Lineární kresba je kombinována se stylizovanou plošnou zkratkou, do níž jsou převedeny všechny plastické tvary a jež prorůstá dekorem, jemné barevné půltóny se prolínají se stříbrem a zlatem, které obrazu dávají charakter drahocenného předmětu (výzdoba Stockletova paláce, Polibek).

V poslením umělcově období (1912-1911) dekorativnost ustoupila ve prospěch duchovního výrazu. Zemřel za první světové války. Ovlivnil řadu mladých malířů, především O. Kokoschku a E. Schieleho.

Fauvismus (1904-1908)

13. října 2013 v 22:15 Umělecké směry
Název "Fauvisté" vznikl při příležitosti společné výstavy skupiny malířů v roce 1905. Vystavovali tehdy H. Matiss, A. Derain,
M. Vlaminck, A. Marquet. H. Manguin, J. Puy, L. Valtat, E. Friesz a G. Rouault.

Fauvisté nebyli programovou skupinou, tj. nespojoval je žádný umělecký program. Malovali obrazy pomocí čistých barev, bez stínování a modelace. Pracovali s nadsázkou, jejich barvy jsou křiklavé, výrazné a nepřirozené. To bylo kritizováno a odmítáno. Používají barevné plochy bez perspektivy. Vycházeli z Gogha a Ganguina.

Vedoucí osobností fauvistické skupiny byl Henri Matisse. Zkoumal možnosti malby. Zajímal se hlavně o interiéry, zátiší, figury a podobizny. Jeho díla jsou např. Tanec, Hudba, Cikánka, Velký červený interiér a Růžový akt.



Dalším představitelem je André Derain. Jeho ústředními tématy byli různé pouliční výjevy a přístavy. Namaloval obraz s názvem Tanečnice a Westminsterský most.



Pařížský rodák Maurice Vlaminck obdivoval Vincenta van Gogha. Z fauvismu přešel k realismu. Byl to všestranný umělec. Jeho díla se nazývají např. Ulice v Marly-le-roy a Most v Chatou.